Jak se vařil Londýn
Pokličku z hrnce, kde se vařilo na Londýn 2012, pořádně poodkryli Miloš Škorpil a Ivana Sekyrová.
Škoda jen, že od dob obrovského Ivanina překvapení, v podobě zdolání limitu na LOH 2012, Český atletický svaz řádně „přitvrdil“ a všechny významné akce českým vytrvalcům opepřil zostřeným limitem oproti limitům mezinárodní asociace IAAF. Například na letošní mistrovství světa v Pekingu „pozvala“ IAAF maratónkyně s časem 2:44 hod, ale náš atletický svaz zpřísnil limit pro české běžkyně až na nedostupných 2:33 hod.. Zajímavostí rozhodně je i to, že jde jediné výrazné zpřísnění limitu stanovených IAAF naším svazem, a to o závratných 7 %, činících v maratonu plných 11 minut.
Ve stanovování limitů je poměrně obtížné se orientovat, neboť málokterá kritéria dnes obsahují všechna srovnávací data IAAF a ČAS. Argumenty našeho svazu jsou vedeny do oblasti kvality výkonů, srovnávání světových tabulkových pozic a srovnávání šancí jednotlivých disciplín. Protiargumenty na počty pozvaných a počty vrcholových sportovců v jednotlivých disciplínách, které naopak hovoří ve prospěch vytrvalostních běžců nejsou zatím v českých odborných kruzích vyslyšeny.
http://www.atletika.cz/reprezentace/nominacni-kriteria-hlavni/
To na Slovensku více ctí znalosti, přání a pohledy mezinárodní federace IAAF, a tak, kdyby byla Ivana slovenskou občankou, podívala by se se svými současnými výkony do světa rozhodně více. Slovenský pekingský limit 2:44 hod. kopíruje limit mezinárodní federace IAAF a tak se slovenská vytrvalkyně Katarina Berešová může, na rozdíl od Ivany, v klidu připravovat na téměř všechny velké běžecké akce.
http://www.atletikasvk.sk/Content/docs/Repre/Kriteria/11_2015_MS.pdf
Bohužel podobný postoj našeho atletického svazu lze očekávat i pro následující velké světové běžecké akce, včetně „olympiády“ 2016 v Riu.
22. 09. 2024