AK Sokolov

Vánoční běh , tradice druhého vánočního svátku ve Františkových Lázních. Běh asfaltovýmí cestičkami kolem Ameriky láká každým rokem početnou skupinu běžců. Počasí tentokrát běžcům opravdu přálo. 5 stupňu, žádný vítr, žádný déšt. Start od kavárny Miláno. Zatímco start byl na místě, kavárna byla fuč, asi oběť doby. Dobré atmosféře to ale neuškodilo.

Vypadalo to, že účastníci z našeho klubu se tentokrát vejdou do jednoho auta. Na cestu se  mnou se vydali Ivana Sekyrová, Pavel Krieger,  a také dlouho a mnohými velmi očekávané překvapení v podobě comebacku Jendy Sokola.  Nakonec do Frantovek dorazili ještě Jirka Královec se synem a Jarda Nový s manažerem. Na Ivanu čekala na Štěpána opravdu věhlasná soupeřka Monika Preibischová a tak už od počátku bylo jasné, že se bude zase mezi ženami kvalitně  závodit. Z trati tentokrát nic nevím, neboť jsem se ze soucitu k pořadateli ujal role zapisovatele, čímž jsem měl možnost nasát vánoční závodní atmosféru z jiného úhlu než pouhého diváka.   Legenda západočeské atletiky Petr Učík odstartoval výstřelem a za pár sekund nato zmizel pořádný dav běžců mezi stromy v parku, aby se za 17 minut objevili na obzoru první běžci. Jakub Kršňák využil jarního počasí a dobrého terénu a postaral se o překonání traťového rekordu Jendy Sokola o 5 sekund. V cíli se mu zastavila časomíra na čase 17:43 min. I bývalý držitel mužského rekordu se ale postaral o překvapení. Honzův comenack byl nad očekávání impozantní. Doběhl na druhém místě a čelo měl vskutku nadohled. Že by se blýskalo na lepší časy? S očekáváním a zájmem čekali diváci na rozuzlení souboje Ivana Sekyrová versus Monika Preibischová. Pro Ivanu hovořila letošní snová medailová bilance a znalost místní trati, pro Moniku zase věk a délka trati. Jenže Ivana nenechala nikoho na pochybách, že letos prožívá sezónu snů a posunování rekordů. Tentokrát závěrečný souboj s Monikou opravdu nepřipustila. Vlastní traťový rekord překonala o parníček v podobě 33 s. Její stopky jsme s radostí zastavili na čase 18:30 min.  Pokud je pořadatelem změřená trať opravdových 5,6 km, pak po rychlé desítce před týdnem v Českém Brodě jsme viděli v podání Ivany tentokrát i dost rychlou pětku. Kde se to v ní bere se často neptáme sami. Základem je zdraví, vůle a láska k běhu. Ostatní se prý dostaví samo.  Svou letitou lásku k běhu a stálou formu prokázal i Pavel Krieger, který vyhrál svou kategorii v čase 21:28 min.

Moc jsem si tentokrát s kamarády nepokecal, protože  pak už jsem jenom hledal jméno po jménu ve spletenci startovních listin chodců, běžců, odrostenců i dorostenců. No snad se nám ten hlavolam psaný v přítmý bývalé kavárny podařilo rozluštit. Uvidíme až se nám objeví výsledky kolik reklamací obdržíme. V každém případě jsem toho moc neviděl, tak ještě že mi Ivanka a Honza udělali pořádnou radost. Tak dík za dodatečné dárky.

Z euforie na zpáteční cestě jsme odsouhlasili přihlášení se k silvestrovskému běhu v Ostrově nad Ohří. Máme rádi překvapení. Tak se těšte, protože to nejlepší nakonec.