AK Sokolov

Ivany první pokus o zdolání limitu pro LOH v Riu doslova sfoukl nedělní vítr, který opanoval hamburgský HASPA maratón. V Hamburgu bylo větrno již od pátku, kdy malá výprava Ivana, Peter, Pavel a Milan dorazila do tohoto přístavního města. Tam musel tým narychlo přesměrovat první Ivanin pokus o zdolání vysoko postaveného limitu pro účast na Olympijských hrách, neboť druhá adeptka na účast v olympijském maratónu Monika Preibischová onemocněla, čímž se v podstatě rozpadl společný záměr obou týmů atakovat čas 2:35:00 hod., stanovený Českým atletickým svazem pro účast na tomto vrcholném setkání sportovců, v polské Lodži. Český limit, pro Rio 2016 mimochodem  o 10 minut zpřísněný, než stanovila světová asociace IAAF, Ivana zdolala již před 4 lety v Rotterdamu časem 2:34:21, čímž se kvalifikovala na LOH 2012 v Londýně. Podle všech tréninkových a testových ukazatelů je Ivana i letos na podobný čas připravena, což je výsledkem jejího nezměrného tréninkového nasazení a dobré zdravotní kondice. K takovému výkonu je ale potřeba i kousek štěstí v podobě momentální osobní pohody a především dobrého počasí a klimatických podmínek v den závodu. Zatímco pohoda v Hamburgu rozhodně nescházela, postavilo se počasí razantně a nekompromisně proti. Naše trio Ivana, Pavel a Peter se i přes větrné podmínky vydalo na nerovný boj s odhodláním porazit i tuto nepřízeň. „Vítr snad foukal neustále proti“, vyjádřili se oba kluci, tvořící Ivaně společnost na maratonské trati, bezprostředně po závodě.  Statečně, leč marně, bojovali s časem a větrem téměř do 30 km, pak následovala rychlá domluva a konstatování, že dnes to v tomto větrném souboji nepůjde. Chtěla-li si Ivana ponechat alespoň střípek naděje, v podobě druhého a posledního pokusu, musela v Hamburgu závod vzdát nebo alespoň razantně zpomalit. Bohužel se v té době se naši bojovníci nacházeli na nejvzdálenějším místě od cíle i od hotelu a zastavit se tam, se téměř rovnalo rozhodnutí umrznout ve studeném větru. K vidění v tu dobu nebyl ani sběrný vůz, a tak se Ivana rozhodla doklusat tento maratón až do cíle, stejně jako oba její kamarádi. Pro Ivanu z toho bylo sice lichotivé vítězství ve své kategorii W45, a to o více jak 15 minut a také nejlepší český výkon žen od listopadu 2014, ale naději na pokoření limitu tentokrát zhatil a doslova sfoukl mocný protihráč, hamburský vichr.

Tým však nepropadá smutku a beznaději.

Naděje totiž stále žije. Nejdelší tréninky v Ivanině přípravě dosahovaly vzdáleností sahající k metě 35 km. Díky razantnímu zvolnění na 30 km, tak takto připravené maratonské nohy dokáží během následujících třech týdnů ještě zregenerovat a tak můžeme Ivaně ještě jednou držet palce při jejím druhém a definitivně posledním pokusu, a to 8.5.2016 při pražském maratónu, tentokrát i před zraky české televize. Věříme tedy, že Vaši podporu uslyší Ivana až do Prahy i přes Vaše nažhavené obrazovky a naladěné hlasivky na společnou notu „Ivano, ty to dáš!“