Ivana po londýnské přestávce opět královnou českého půlmaratonu
Předloňské rozhodnutí Ivany Sekyrové, pokusit si splnit životní sen účastí na LOH v Londýně, sebou přinesl i drobné sportovní oběti. Jednou z nich bylo i loňské odevzdání půlmaratónského trůnu bez boje, neboť ve stejný víkend se Ivana účastnila dnes již legendárního rotterdamského maratonu, skrze něj si později svůj olympijský sen splnila. Oba ze dvou rotterdamských časů dělících maraton na rovnou polovinu, by ji tehdy teoreticky na titul postačoval, ale v běhu se samozřejmě udělují tituly jen za souboje přímé nikoliv teoretické, takže mistryní ČR se stala po zásluze Petra Pastorová.
S určitým napětím se tedy sokolovská běžkyně vydala na letošní MČR v půlmaratonu do vinařských Pardubic, neboť právě tento závod si určila za vrchol své jarní sezóny. O kvalitě a správném nastavení své přípravy se Ivana a její tým přesvědčili na závodech předešlých, které ovšem také ukázaly, že i soupeřky udělaly pořádný krok vpřed. Výsledky Petry Pastorové a Petry Kamínkové tomu jednoznačně nasvědčovaly.
Obě soupeřky se dle očekávání postavily na start mistrovského závodu, jenž doprovázelo chladnější a větrné počasí. Do Pardubic se, k radosti trenérů, ke společnému závodu žen a mužů vydali i sokolovští běžci Pavel Procházka a Jan Sokol, což byla dobrá šance pro případnou Ivany morální podporu přímo na trati pardubického šampionátu. Oba běžci, dle očekávání byli součástí skupinky, ukrývající ve svém nitru i vedoucí ženské duo, jenž vytvořila k naší radosti Ivana s Petrou Pastorovou, které jediné akceptovaly tempo skupiny slibující časy kolem 1:15 min. Takto se celkem monotónně pokračovalo celá dvě (ze tří) kola až na metu 15 km. Pak se skupina rychle redukovala a schylovalo se k souboji o dámský titul, jenž nápadně připomínal nedávný závěr pražského půlmaratónu, který tehdy svým finišem zkušeně celkem pohodlně rozhodla pro sebe Ivana.
Taktika Petry Pastorové tak byla v Parubicích celkem jasná, nepřipustit opětovný závěrečný finiš, což znamenalo pokusit se utrhnout soupeřku dále od cíle. Kličkovaná, kterou musela bojující dvoujice za trvalé asistence oficiálního vodiče pro čas 1:15 v posledních 2 km trati absolvovat mezi běžci o kolo zpět, této taktice přímo nahrávala. Ivana v náročném slalomu začala pomalu ztrácet. Když ztráta narostla až několik metrů, vypadalo to již, že tempo unikající dvojice razící cestu mezi běžci bude již nad její síly. Opak byl pravdou. Ivana několikametrovou ztrátu po chvíli rychle seběhla a vypadalo to, že hodlá tiše čekat na závěrečný útok, v němž si samozřejmě velmi věřila. Kilometr před cílem však při obíhání drobné překážky přišla drobná křeč v lýtku, která v hlavě vyvolala krátkou obavu o dokončení závodu. Ivana ale dokázala, že je bojovnicí k pohlédání a navzdory hrozícímu nebezpečí se vrhla na závěrečnou zteč a tentokrát ona poodběhla soupeřce o pár těžko seběhnutelných metříků. I přesto, že Petra Pastorová o svou šanci obhájt loňský titul bojovala až do samotného cíle, nenechala si staronová královna českého půlmaratonu Ivana Sekyrová svůj návrat a titul již vzít i když to tentokrát stálo hodně sil.
Nad časem těsně nad hranicí 1:14 hod, pak obě aktérky, včetně znalců českého běhu, téměř žasly. Vzájemný a nádherný souboj totiž o pořádný parník předběhl jejich dosavadní osobáky.
Šťastnou Ivanu pak můžete slyšet na vlastní uši na:
http://www.atletika.cz/aktuality/mistry-cr-v-pulmaratonu-sekyrova-a-pavlista/
OBROVSKÁ GRATULACE ZA SUPER VÝKON !!!
Móóóc gratulujeme,skvělý výkon,super čas!!!
Ivčo, obrovská gratulace k titulu a skvělému času !!!
Krásný výkon ! výborný čas, gratulujeme 🙂
Ivčo, úžasný výkon!!! Obrovská gratulace!!! 🙂 R.
Ivčo, krásný výkon, moc gratuluju. Když jsme se v 1. kole míjeli na mostě v protisměru, zahlédl jsem to obrovské odhodlání a soustředění ve tváři, tak doufám, že tě můj povzbuzovací pokřik, kterého jsi si všimla, nijak nerozhodil ze soustředění.
Fanoušek Libor :-))
Za gratulace všem moc děkuji! Za povzbuzovací pokřiky fanouška Libora také moc děkuji. Tentokrát to byla větší zodpovědnost, proto jsem byla možná vážnější, chtěla jsem osobák a k němu medaili, a to se povedlo… Děkuji také Milošovi za skvělý tréninkový plán, který se mi podařilo stejně jako vloni splnit. Děkuji také Milanovi, který dělá vše ostatní, říká se tomu prý Ferda mravenec- práce všeho druhu a těch je zapotřebí taky spousta (těch prací, ne mravenců). Děkuji také panu fyzioterapeutovi Davidovi, který mému tělu radí, co mně nemá bolet. Děkuji také všem dalším lidem, kteří mi vycházejí vstříc nebo mně třeba jen v koutku duše drží palce tiše. Děkuji také Honzovi Sokolovi, který mě pomohl v první čtvrtce půlmaratonu ukočírovat tempo a další díky patří Pavlovi Procházkovi, který se mnou držel naordinované tempo dokonce až na 15.km. „Díky!!“