AK Sokolov

Úterý 24.7.2012

Výbavu musí většina účastníků Olympijských her v Londýně vměstnat do třech zavazadel. Vedle obrovské tašky má k dispozici sportovec ještě středně velký kufr a příruční batoh. Nevýhodou je jejich jednotnost, takže při shromáždění více cestujících vzniká jistá nepřehlednost. Pro štěstí jsem tedy Ivaně na cestu ověnčil neobjemnější zavazadlo drobným nepřehlédnutelným talismanem zeleným drakem asi s hasičskou čepicí.  Při odjezdu Ivanu trochu zaskočil čekající a fotografující novinář pan Plachý, ale s tím je třeba také v úspěšném životě počítat.  Daroval jsem mu Ivany krátký čas a ještě na chvíli zastavil. (Při pózování pro společné foto jsem se tedy protentokrát tlemil i za Ivanu, protože na rozdíl od ní jsem to věděl dopředu).

Přes noc nové dálnice opravdu nevyrostly, a tak jsme na letiště Kbely (což je tedy úplně jinde než Havlova Ruzyně) vyrazili s dostatečným předstihem, abychom tam nakonec dorazili, tak akorát na čas. Ihned mě přepadla nostalgie, neboť jsem si zavzpomínal na mladická vojenská léta. Všude samá uniforma, letadla a hraní si na pořádek. Olympionici bylo postupně „kradeni“ z přilehlého parkoviště a tranzitování minibusem o pár metrů za zavřenou střeženou závoru. Poplácal jsem Ivanu po dlaních, vrazil jsem ji jednu kamarádskou pusu a ztratil ji z dohledu.  Zhlédl jsem ještě příjezd několika sportovních celebrit, ale i několika, do olympijských barev oděných, postav zcela nesportovních.  Všichni ale nakonec mizeli v útrobách vojenského letiště  stejným způsobem.

http://www.atletika.cz/fotogalerie-a-videa/fotogalerie/odlet-prvnich-atletu-na-oh-2012/  http://www.atletika.cz/fotogalerie-a-videa/fotogalerie/odlet-prvnich-atletu-na-oh-2012/

http://www.atletika.cz/aktuality/video-ocekavani-olympioniku-pred-odletem/

V polovině cesty zpět se dovídám první novinky z centra dění. Celá výprava byla ponechána v utajené odbavovací hale na pospas novinářů, televizních štábů a vlastnímu se seznamování. Jedná se asi o 3 hodinovou terapii.  Poslední SMS-ka před odletem prozrazuje Ivaninu leteckou sousedku, kterou je  chodkyně Lucka Pelantová. Letadlo startuje. Mobily ztrácejí na čas svou novodobou sílu. O pár hodin později si můžeme vydechnou. Mise započala. Letecký speciál úspěšně přistál na londýnské půdě. Ivana popošla blíže svému olympijskému snu. Její nálada je, jak se zdá, skvělá. V poslední SMS se blýskla dokonce veršovanou pointou, kterou nelze nezveřejnit. Snad mi prominou. „S.O.S je tady pařák a za rohem hulí Dvořák. (Tomáš taky promine, ale sám se svěřil médiím, že má svou letitou slabost). Nás ale samozřejmě zajímá to počasí. Bohužel tady naše informace končí. Celá výprava hledá v obřím městě olympijskou vesnici. Není ale víska jako víska. Dopřejme jim tedy času a klidu. Zítra budeme o něco chytřejší.