
Ivany olympijská mise den 0
Pondělí 23.7.2012
Na začátku byl sen. Jen s úsměvem a nadsázkou se mluvívalo o účasti Ivany Sekyrové na Olympijských hrách. A ejhle, do jeho naplnění zbývá Ivaně pouhých 14 dní. Zítra má přistát na anglické půdě s reprezentační výbavou, stovkami tréninkových kilometrů v nohou svazovaných odpovědností a hlavou plnou očekávání a trémy. Jak marná jsou slova: „Nikomu nic nedlužíš, buď v pohodě, Tvůj úspěch je přeci nedávné pokoření nepřekonatelného limitu“.
Cestu do Prahy pro olympijskou výbavu jsme museli naplánovat nadvakrát. Zatímco holinky, deštník, kufry a fešný vycházkový oděv ukrýval ČOV v neslavné O2 aréně již od počátku července, svazová část té sportovní a závodní výbavy byla k dispozici opravdu na poslední chvíli. Přesto jsme dnes na poloprázdné strahovské sklady dorazili mezi posledními. S moderními střihy a rozmanitými velikostmi sportovních dresů nebyli, dle vyjádření správce skladu, všichni sportovci úplně spokojeni. Dokonce se na všechny sportovce s některými díly nedostalo. Inu funkcionáři zase byli rychlejší. Ale zavděčit se všem asi nebude u konfekčních propriet ten nejjednodušší úkol. Subtilní Ivana se ovšem s nouzí velikostí XL nemusela potýkat.
Dnešním dnem pro Ivanu končí 6-ti týdenní vysokohorské soustředění, které ve 4 patře jejího sokolovského bytu po celou dobu zajišťoval osvědčený vysokohorský simulátor. Dnes se definitivně před londýnskou misí zastavil na výšce 3000 m. Uložen do masivního obalu opouští v rozkopaných Dejvicích naše auto a je vrácen majiteli fi HISPORT http://www.hisport.cz/, který jej laskavě a za výrazně dotovanou cenu poskytl několikrát v minulosti a také nyní, pro Ivaninu olympijskou přípravu.
Vyzvedáváme si závodní boty na kraji „Václaváku“ v prodejně ADIDASU, který již druhým rokem svou štědrostí pečuje o běžeckou výbavu naší malé olympijské naděje. Bohužel otevřená krabice neobsahuje přesně očekávaný a osvědčený model, takže pro závod bude nutno ještě malého testu a rozhodnutí, zda přeci jen nedat důvěru botkám rotterdamským.
Ivana ještě kupuje 2 „protekční“ vstupenky na vlastní maratonský výkon(5.8.) po 30 librách a jedeme domů. Na českých silnicích stojí tento zážitek také za zmínku, a to i 20 let po sametové revoluci nebo že by destrukci? V mezích možností spěcháme cca rychlostí 70 km/hod., Ivanu totiž čeká poslední sokolovský trénink na domácím rozpáleném stadionu. Pár čtvrtek ve slušném podvečerním vedru, ale dobře připraveného maratonce nemůže vychýlit.
Přejeme Ivaně dobrou, poslední domácí, sokolovskou, předolympijskou noc.
Cestovní horečka a nespím snad celou noc!