AK Sokolov

BLAŤÁK, pověstný kopec nad Horní Blatnou v Krušných horách byl svědkem 13.ročníku běhu, v němž je cílem každého závodníka v nejkratším čase zdolat jeho vrchol vzdálený 2,1 km, týčící se do nadmořské výšky 1043 m.  Výsledky, fotografie.Start je na hřišti hodného natáčení seriálu Okresní přebor v nadmořské výšce 900 m. Již při příjezdu k místu startu bylo patrné, že se děje něco neobvyklého.  A také ano, počet účastníků připomínal nápadně prvomájový průvod. Našim alegorickým vozem jsme přispěli k rekordní účasti 9 aktivními účastníky.  V první vlně žakovských kategorií vystoupaly na vrchol do výšky 1043 m naše mladší, u lyžařů pak, starší žačky. Žaneta Hošková, byť není zrovna vytrvalkyní, se nebojí žádného závodu ( 14.12) dorazila na vrchol pátá ve své kategorii. Míša Kalousková si dala blatenskou premiéru za (13:09)  Jak jsme se později s překvapením dozvěděli svým výkonem si Míša došloběhla pro bronzovou medaili. Sedmičku závodníků jsme postavili na start ve druhé, hlavní vlně dobyvatelů. Tereza Sekyrová přeskočila několik kategorií a zakotvila ve starších dorostenkách, kde  zvítězila v osobním rekordu (11:11).  Karolíny Kanalošová (14:07) a Žolnová (14:11) si toho měly hodně co říci a tak ruku v ruce , nohu v noze, stoupaly k vrcholu pospolu. Polehčující okolností je, že i jako závodnice povzbuzovaly otočmo své slabší, starší a hmotnější souputníky. Ve své kategorii obsadila tato mladá krev našeho klubu 4 a 5.místo.  Pavel Krieger má letos složitou sezónu. Demokratický a v každé situaci tržní režim jej připravil o letité zaměstnání na železnici.  I přesto si našel čas na reprezentaci svého klubu a svého týmu v běžecké lize. Na vrchol Blaťáku stoupá pravidelně každý rok. Potřinácté se mu to podařilo v čase  10:48, což stačilo na  4. místo ve své kategorii.  Naše další dvě jistoty a stálice opět nezklamali. Pavel  Procházka vyfasoval startovní číslo 222, což mu jasně předuřčilo umístění v tomto závodě. A bylo to právě tak. V čase 8:03 stanul stříbrný u rozhledny rozhlížející se do blatenského údolí a pak dlouho čekal na ostatní oddílové kamarády. Mezi tyto šnečky, ale rozhodně nepatřila Ivana Sekyrová, která si původně přijela na Blaťák odpočinout po náročném týdnu přípravy na poslední letošní reprezentační start v japonském Ekidenu. Na startu se ale objevila nová hvězdička českého běhu do vrchu Eva Skalníková, což Ivanu donutilo k raketovému startu. Že byl poněkud raketovější, než obvykle ji připomněly kamenné svaly již na úpatí závěrečného vícehrbého kopce na cestě k cíli, ale vůle byla silnější. Ivana vyhrála v traťovém rekordu za 8:52. Inu čím starší, tím lepší.  Že se dá zadýchat v předsmrtný stav pouhou chůzí jsem dokázal já, devátý člen výpravy. Zatímco ostatní si vydýcháni a odpočati  dávali pod rozhlednou čajíček, bramboráčky, párečky, limonádičky a někteří dokonce pivečko, já stoupal pozvolnou  frekvencí ztěžklých nohou doprovázenou maximální frekvencí srdeční na svůj Mount Everest. Čas 15:33 hovoří za vše.   Že jsme ale nakonec Everestu dosáhly všichni pospolu je nesporné. Počítejte s námi.  9 x 1043 = 9387  m.  Mount Everest 8848 m. Dobyli jsme Everest. Je třeba se pochválit. Ču–mu-lang-ma by tedy čuměla.

 Výsledky nalezeny na:http://www.horni-blatna.cz/sport/tradicni-prespolni-beh-na-blatensky-vrch/?pageshowing=5

Fotografie radky Lelkové: http://radlel.rajce.idnes.cz/Blatak_2011/